To se tak stane, když vypustíte odrostlejší děti do prostor Brněnského Maker Fairu, že se vám vrátí s novým nadšením. Tati, tuhle tiskárnu si musíš pořídit, my chceme tisknout a barvit figurky. Děti dělají psí oči, každá si drží resinového pokémona a vy znáte ten milion argumentů, proč to vlastně nechcete doma. Tak máme novou tiskárnu a je to horší než jsem očekával, nebo lepší?
Vše co následuje berte prosím s rezervou. 3D tiskárnu s filamentem mám prakticky od prvního dne, kdy to bylo tak nějak možné. Tam jsem silný v kramflecích. Tuhle potvoru mám asi 14 dní a tak jsou všechny moje názory ještě „začátečnické“.
Výběr tiskárny
V jednom kuse vybírám nějaká zařízení a srovnávám technické parametry a teď jsem rezignoval. Nechal jsem si poradit. Na doporučení jsem vzal levnější dostupný Anycubic, což vedlo na Photon Mono 2. Kupoval jsem přes Botland, protože jsem nechtěl čekat na čínskou dopravu ani řešit české clo. Zase taková cenová nevýhoda to nebyla. K tiskárně jsem hned přihodil flašku vodou omyvatelného resinu, nebo epoxidu chcete-li.
Moc věcí mě ve výběru nelimitovalo krom rozpočtu. Na velikosti mi moc nezáleželo, protože na velké věci mám Prusa MK4. Pochopil jsem, že je výhoda „MONO“ protože to potřebuje kratší časy na vytvrzení vrstvy. Hodně se hraje na rozlišení displeje, ale většinou jde ruku v ruce s velikostí a DPI je spíš okázale ignorováno. Hlavně, že je displej 4K, chacha.
V rychlosti jsem samozřejmě mrknul na dostupnost náhradních dílů. K resinové tiskárně je dříve či později třeba nová FEP fólie(dno vaničky s resinem na němž se tisk odehrává), asi i ochranná folie displeje a později i displej samotný. Ali má naštěstí všechno k dispozici.
Ještě k technologii a titulku. Nejedná se o SLA „Stereolithography“, kde je presin vytvrzován laser paprskem. Jde o MSLA „Masked Stereolithography Apparatus“ kde UV světlo svítí přes LCD displej, který maskuje místa, která nemají být vytvrzena.
Balík je doma
Balík je třeba utajit, aby pod stromečkem mohlo být pár figurek, nějaké barvičky, možná tiskárna a bylo to pořád překvapení. Vybalení je otázkou minuty, sestavení a kalibrace je naprostý výsměch se zkušenostmi z FDM 3D tiskového světa. Nalepíte ochranou folii displeje, povolíte a později utáhnete 4 šroubky a je hotovo. Tiskárna je komplet offline, jenom do ní můžete píchnout flešku s daty a tisknout. Příprava dat se dělá v jejich uzavřeném „AnycubicPhotonWorkshop“, který je přiměřeně čínsky špatný. Nějaká část jeho příšernosti se dá obejít předpřípravou objektů třeba v Prusasliceru. Potřebujete zvolit vhodný profil pro váš resin a můžete v pohodě tisknout. Nebo ne? No NE.
Hrůza teprve začne, hned jak otevřete tu flašku.
Resin, pryskyřice, ZLO, satan lepivý a smradlavý
Pro začátek, považuji se za hodně manuálně zručného, pracoval jsem s dvousložkovými lepidly, v mládí jsem opravoval laminátové lodě, vím jak pracovat s epoxidy. Právě proto jsem se pořízení této tiskárny tak dlouho bránil. Od okamžiku, kdy tu flašku otevřete, tak bude každý povrch v okolí potencionálně lepkavým.
Co vlastně manipulace s tímto tiskem obnáší:
- Nalejete z flašky do vaničky nějakou vrstvu, která pokryje dno. Potřebujete ideálně tolik, aby to dno zůstalo pokryté dokud nedotisknete. Pohoda, pokud poslední kapku nepošlete někam do prostoru.
- Necháte proběhnout tisk. Tady nic nehrozí, všechno je buď pod deklem nebo ve flašce
- Teď musíte s výtiskem a podložkou ven z tiskárny, někam kde to budete loupat. Tady se to komplikuje a další body nejsou možné bez rukavic, brýlí, občas respirátoru. Dost pomáhá nechat to co nejvíc okapat. Sundat, naklonit a pořád ještě nad vaničkou trochu šikmo.
- Výtisk je potřeba sloupnout z podložky. Slovo sloupnout je eufemismus, pokud nemáte magnetickou ohebnou podložku(už na cestě z Ali), tak je občas třeba použít brutální sílu. Všechno klouže, odlétávají kapky a kusy výtisku, VŠUDE.
- Vytisk je třeba opláchnout od nevytvrzeného resinu. Tohle obnáší nádobu s oplachovou kapalinou(voda vs. IPA, později vysvětlím), pinzety, nějaká míchátka, nebo utrazvuk. Všechno lepkavé.
- Poslední bod je vytvrzení skoro hotového výtisku pod UV lampou. Tady je to už docela pohoda.
Pokud vás to doposud neodradilo, tak klidně pokračujte ve čtení, tam se zanořím do detailů. Pokud vás to už odrazuje, tak třeba přeskočte na konec k ukázkám a pokud se vám to bude líbit, tak si můžete nechat něco vytisknout u mě.
Není resin jako resin
V základu dnes volíte mezi klasikou a vodou omyvatelným. V klasice je větší výběr barev, výrobců a vlastností, ale oplachování a mytí se provádí v Isopropyl alkoholu(IPA). Vodou omyvatelné jsou trochu dražší a není moc na výběr, ale prý o dost méně smrdí. Já šel cestou vody, protože nechci mít doma kýbl IPA. Vidím v tom ne úplně snadno eliminovatelné požární a zdravotní riziko. Tisk v nevytápěných dílnách není moc možný, celý proces je hodně háklivý na nízké teploty.
Podobně jako pro filament musíte mít vyladěný profil při FDM tisku, tak i pro resin je třeba to vyladit. Jsou ke stažení spousty skvělých testů včetně vysvětlivek a obrázků, aby jste věděli jak s tím naložit. Třeba tento https://ameralabs.com/blog/town-calibration-part/. Ladíte převážně jeden parametr a to je expozice, tedy doba po kterou UV světlo osvěcuje jednu vrstvu.
Resin, obzvláště vodou ředitelný by se neměl nechávat dlouho ve vaničce, protože prý bere vlhkost. Zatím to neřeším, protože každý den tisknu. Resin je potřeba před tiskem dobře promíchat, jak v lahvi před dolíváním, tak ve vaničce. Resin je směs látek s různou hustotou a proto při stání sedá do vrstev a dopad na výtisk je obrovský.
Možnosti oplachu
Oplach je důležitý, pokud jej neprovedete vůbec, tak předmět nebude mít žádné detaily a bude těžké jej dobře vytvrdit. Pokud oplach provedete nekompletně, tak na povrchu zůstanou mapy ze zbytků.
Je možné koupit nějakou „wash and cure station“. Tím získáte další krabici velikosti tiskárny, která umí vytvořit vír v oplachové kapalině a taky umí točit předmětem před pár UV ledkami. No upřímně jsem tam tu hodnotu neviděl, takže tohle nemám. Šel jsem cestou ultrazvukové čističky, kterou mám na jiné věci. Je možné tam dát malý předmět v plastové dóze jenom s malým množstvím kapaliny. Tím chráním čističku a současně eliminuji množství odpadu. Odpad je totiž docela problematické téma celé této hry. Možnosti ručního oplachu-omývání jsem velice rychle zavrhl. Je to strašná práce, moc dobrého neočištění nedosáhnete a pokud ano, tak zase utrpí kvalita povrchů.
Sušení a vytvrzování
Před samotným finálním vytvrzováním je vhodné předmět vysušit, vytvrzování je pak rovnoměrnější a můžete třeba omezit trochu smrad v dílně. Samotné vytvrzování můžete provádět venku na slunci a nebo pod nějakým zdrojem UV záření. Sám na to mám nějaký UV reflektor z číny, původně určený pro diskotéky. Žádná věda.
Odpad a bezpečnost
Tohle je komplikovaná část této pohádky. Rozhodně doporučuji číst bezpečnostní listy výrobce, jsou povinní je mít a je to jediný dokument, který vám k tomuto tématu řekne nějakou relevantní pravdu. Jak jsem už zmiňoval, tak s nevytvrzenou pryskyřicí je třeba zacházet v rukavicích, minimálně proto, že se špatně čistí. Některé resiny je doporučeno používat v respirátoru a minimálně při sundávání z podložky doporučuju brýle, může to lítat všude. Sám je mám položené na deklu, než ho otevřu, tak si je prostě musím nandat, doporučuju. Nevytvrzená pryskyřice je taky toxická pro vodní organismy a je považována za nebezpečný odpad. Podobně to bude s kapalinou, ve které omýváte výtisky. Nikdy nejste schopní garantovat, že je komplet vytvrzená a některé složky prostě zůstanou ve vodě. Vytvrzená pryskyřice je a nebo by měla být bezpečná pro běžnou manipulaci. V Čechách jsme v pohodě se sítí Ekodvorů, kam můžete snadno odevzdat zbytky do nebezpečného odpadu a tím vaše starost končí. Kolik chcete generovat nebezpečného odpadu pro svoje koníčky, to nechám na každém z vás.
Výsledky
Čekal jsem parádní výsledky a stejně mi to vyrazilo dech. Už jenom to, že bez mikroskopu nejde zachytit ty detaily. Na to jak jednoduchý je to stroj, tak výstupy jsou skvělé. Kdyby tam jenom nebyl ten epoxid.
To kovové je hlavička běžného špendlíku, průměr stopky je 0,67mm
Závěr
- Stálo to za to? Ano a nelituju
- Mám si to pořídit taky? Ne, pokud nemáš vytápěnou oddělenou dílnu. Tohle je na každou příčetnou domácnost už prostě moc. Posílám pusu manželce k šicím strojům.
- Koupil by jsi tu tiskárnu znovu? Možná, už teď mě na ní štve dost věcí, ale zatím nevím, jestli je někdo má dořešené lépe. To je taky námět na článek.
- Vytiskneš mi … ? Jakmile to doladím tak určitě, někdo tu bude muset doplňovat víno do lednice a peníze na další flašky resinu 🙂
- Potřebuju vědět víc o sliceru a ……. OK, asi budou další články, ale raději se ptejte v komentářích, aspoň budu vědět co vás zajímá.
- Ještě pořád jsem tu a chci si to koupit. Na co si mám ještě dát pozor?
- Ochranou folii po okrajích přelep ještě capton páskou nebo izolačkou, aby kapky resinu hned nezatékaly pod ni.
- V makru mají nerezové gastro nádoby různých rozměrů, jsou skvělé, stojí asi kilo.
- Kup si krabici kvalitních nitrilových rukavic, aby ti seděly.
- Vždycky měj papírové ubrousky nebo aspoň krabici kapesníků poblíž.
- Kup si silikonovou špachtli, aby jsi nepoškrábal FEP tou plastovou hrůzou
- Udělej si háčky na špachtle, aby jsi je tam mohl zavěsit i mokré a měly kam kapat
Za rádoby vtipné obrázky děkuju umělé inteligenci Dall-E.
Napsat komentář